Sezónní ovoce a zelenina v listopadu

Kapusta: nepatří v české kuchyni zrovna mezi oblíbence, ale je to škoda. Výborná je podušená nebo restovaná jako příloha. Oblíbené jsou i závitky v kapustových listech. Nejde zapomenout ani na kapustové karbanátky. Netradiční je moje kroupoto s kapustou a brusinkami, které najdete ZDE.

 

Pekingské zelí: to, co obvykle považujeme za čínské zelí (čili ta podlouhlá hlávka zabalená v igelitu), se správně jmenuje zelí pekingské. Čínské zelí je jeho prapředkem a má výraznější chuť. Netvoří pevnou hlávku, ale spíše trs zelených listů a dá se sehnat dost vzácně.

Výborné je hlavně syrové, dá se připravit s běžnou zálivkou na hlávkový salát (voda, sůl, pepř, cukr, ocet), nebo z něj můžeme udělat základ míchaného salátu – dobře si rozumí se strouhanou okurkou a výše zmíněnou kyselou zálivkou, nebo s mrkví, ředkvičkami a naťovou cibulkou dochucený solí, prolisovaným česnekem a bílým jogurtem. Může být vhodnou přílohou k obědu nebo, smíchaný se zeleninou a vajíčkem, jako zdravá večeře. Dál se hodí na závitky s masem.

Do asijských jídel se přidává až úplně nakonec, pouze se na minutku osmahne nebo nechá projít varem, aby se propojily chutě, listy musí zůstat křehké. Můžeme z něj připravit třeba čínské nudle – kuřecí (nebo jakékoli jiné) maso nakrájíme na nudličky, osmahneme na oleji s kořením pěti vůní, osolíme a odložíme. Na pánvi osmahneme cibulku, česnek na plátky, přidáme nakrájené zelí a připravené maso, smícháme s vařenými nudlemi.

 

Zelí: čerstvé zelí můžeme použít do různých salátů i polévek, sterilované nebo kysané můžeme přidat do polévek ale také i do hlavních jídel.

Z čerstvého zelí můžeme připravit křupavý zelný salát nebo například salát Coleslaw a jeho různé variace: s parmezánem, s čedarem apod.

Zelí nechybí ani v některé z polévek třeba v italské polévce minestrone či v ruském boršči.

Zkuste připravit některé z hlavních jídel, jako je například Asií inspirované kuře z pánve či tradiční vietnamské jarní závitky. Příznivci bezmasých jídel ocení i zelné karbanátky.

 

Růžičková kapusta: nejchutněji připravíme kapustu rychlým ogrilováním či blanšírováním s plátky česneku. Takto upravenou podáváme jako přílohu. Hodí se také do salátů, k masu, bramborám, sýrům, těstovinám, rybám, do polévek. Zapékáme ji, smažíme, grilujeme, restujeme, dusíme, vaříme v páře, pečeme. Vynikající chuť dodává polévkám.

Pokud kapustičky nadýmají, přidáme k nim koření, zejména majoránku, tymián nebo saturejku.¨

 

Pórek: nejšetrněji ho tepelně upravíte v páře, ale můžete ho i zapékat nebo dusit. Chutná výborně s masem, ideálně kuřecím nebo vepřovým, ale i s bramborami (třeba gratinované brambory s pórkem a žampiony). Zazáří i v slaných muffinech a koláčích. Zelená část část obsahuje až dvojnásobek vitaminů oproti bílé části stonku. Proto s chutí zpracujte i listy.

Významné místo zaujímá především v asijské kuchyni.

Skvělý je i ve studené kuchyni. Zkuste jej přidat třeba do salátů, kam běžně dáváte jarní cibulku pórek jim na aromatu neubere a vydrží mnohem déle svěží. Pokud ho navíc nakrájíte najemno a přidáte do pomazánek místo cibule, bude chutnat i dětem.

 

Česnek: využití čerstvého je jasné, ale pečený ve slupce je vynikající, má nasládlou chuť, a můžete ho přidávat do různých pomazánek. Česnek můžeme použít do teplých i studených omáček, polévek, masových jídel, nádivek, hodí se při přípravě zeleniny upravované na všechny způsoby, do bramborových jídel i slaných koláčů. Nesmíme zapomenout ani na pomazánky či saláty, kterých je česnek nedílnou součástí. Všem jídlům dodá svou štiplavou chuť.

 

Ředkev: bílé ředkve pocházejí z Asie, i proto se jim říká také japonské ředkvičky nebo daikon. Pro začátek si ji nakrájejte na kolečka a jen tak přikusujte. Určitě vám zachutná. Je mnohem jemnější než ředkvičky. Pokud ji smícháte s krémovým sýrem jako je třeba lučina, vytvoříte chutnou pomazánku. Můžete zkusit i dušené zelí z ředkve, takto připravené zelí můžete podávat jako tradiční zelí, např. s restovanou panenkou a pečenými bramborami. Hodí se i do salátů.

 

Dýně: je to mimořádně zajímavá a zdravá součást receptů. Použít ji lze do sladkých i slaných receptů, dokonce se dá i zavařovat či zamrazit v podobě dýňového pyré, a tak je celý rok po ruce. Klasikou je určitě dýňová polévka, která má mnoho variant, ať už s kokosovým mlékem nebo třeba ostřejší s chilli. Špagetová dýně se dá zase čímkoli naplnit a zapéct. Z dýně se dá připravit i koláč nebo jogurtový pohár. Fajn mlsáním jsou i dýňové hranolky, placičky, nebo třeba pudink.
Mnohem víc dýňových receptů najdete v článku Zamilujte se do dýně ZDE.

 

Mrkev: kdo by nemiloval její nasládlou chuť. Je výborná syrová. Ale klidně ji můžete připravit vařenou nebo pečenou. Mrkvový dort je také vsázka na jistotu (recept ZDE). K podzimu ale výborně pasuje mrkvová polévka se zázvorem.

 

Brokolice: je výborná na zapékání (vždy ji předem uvařte) třeba v kombinaci s bramborami nebo těstovinami (recept na moji zapečenou brokolici ZDE). Další využití najde na placičky (recept ZDE) nebo polévku.

 

Petržel a pastinák: určitě se vám už někdy stalo, že jste šli do obchodu pro petržel a přinesli jste si pastinák. Největší rozdíl je v chuti. Petržel má totiž mnohem ostřejší chuť. Pastinák je mnohem jemnější, má mléčnou chuť. Je to taková sladká petržel. Jak petržel tak pastinák jde jíst v syrovém stavu i tepelně upravený. Nejčastěji se připravují v polévkách, v zapečených receptech, ve formě kaší a pyré, v omáčkách či jako příloha k masu. Lze z nich ale vyrobit i vynikající pomazánky a zeleninové šťávy. Pyré se hodí všude tam, kde byste dávali bramborovou kaši. Super dobrotou jsou pečení je tak s kapkou oleje.

 

Červená řepa: pečená řepa (zakáplá jen olivovým olejem) se výborně kombinuje se sýry a ořechy. Klidně ji ale „vpašujte“ do pomazánek.
Mnoho dalších receptů najdete v článku ZDE.

 

Celer: se hodí do polévek, omáček a pod maso. Použijete ho směle i do pomazánek nebo ho schovejte do karbanátků.

 

Cibule: je královnou české kuchyně. Tady asi využití snadno najdete.

 

Cuketa: mimořádně zdravá a univerzální zelenina, která se hodí do koláčů, polévek i hlavních jídel. Zdrojem živin je hlavně její slupka, takže se jí nezbavujte. Vyzkoušejte krémové cuketové rizoto (recept ZDE), lasagne (recept ZDE), plněnou cuketu (recept ZDE), cuketové špagety nebo pizzu z cuketového těsta. Můžete jí využít úplně klidně i nasladko jako součást různých buchet (Cuketový chlebíček s ořechy ZDE, Ořechový koláč s vláčnou cuketou ZDE). Můžete vyzkoušet i klasiku trošku jinak – cuketovou koprovku (recept ZDE).

Hrušky: velká část vitamínů se nachází těsně pod slupkou, takže hrušky zbytečně neloupejte.

A co si s hruškami počít? Můžete je jíst za syrova, vařit, péct, kompotovat i sušit. Z hrušek připravíte celou řadu fajn dezertů a moučníků, ale skvěle se hodí také k masu a slaným pokrmům skvěle ladí i s pikantními sýry.

Jejich sladká, až medová příchuť, se výborně kombinuje s ořechy, čokoládou nebo zakysanou smetanou. Velmi efektní jsou i dezerty, ve kterých se použije celá hruška, ať už je to lehká sladkost – hruška vařená ve víně, nebo pečené moučníky, do kterých se zapékají hrušky vcelku.

Lze je ale snadno použít na oslazení kaší. Zkuste v mém crumblu (recept ZDE) vyměnit hrušky za jablka a máte zdravý dezert během chvilky.
Ještě více hruškových receptů najdete v mém článku ZDE.

 

Jablka: český podzimní oblíbenec, který se používá hlavně na dezerty. Jako první se vám určitě vybaví štrůdl. Ale zkuste třeba i můj jáhelník s vrstvou jablek(recept ZDE), trhanec s jablky, rozinkami a mandlemi nebo třeba crumble (recept ZDE). Hledáte tip na rychlou sladkou snídani? Zkuste jablečný koláček mugcake, který je kombinací jablek a ovesných vloček.

A co je vyzkoušet trošku netradičně? Znáte třeba tradiční vejmrdu (křen s jablky) nebo ocet. Pokud nechcete vymýšlet nic složitého vsaďte na křížaly nebo povidla. Můžete si z nich uvařit i pyré bez cukru, kterým nahradíte v receptech vejce.