Dnes je čas na OVOCE a ZELENINU typické pro září. Co vy na to?
Cibule: je královnou české kuchyně. Tady asi využití snadno najdete.
Ředkvičky: úplně nejjednodušší variantou je poklást tenkými plátky chléb s máslem. Plátky můžete doplnit i saláty. Obohatí i tvarohové pomazánky. Přihodit je můžete i do omelety nebo k míchaným vajíčkům.
Chcete o nich vědět něco víc? Mrkněte na můj článek ZDE.
Zelí: drobné nudličky jsou výborné do salátů třeba na odlehčený salát Coleslaw. Můžete ho přidat ale i do karbanátků nebo závitků. Dodá křupavost.
Kedlubny: klasika je jen tak nakrájená. Můžete ale vyzkoušet i polévku, salát, pomazánku nebo kedlubnové zelí.
Listové saláty: nejenže nám poslouží ve studené kuchyni, můžete si je užít i na teplo – dají se třeba i zapékat nebo použít na různé rolky.
Víc možností a informací o jednotlivých druzích najdete v mém článku ZDE.
Brokolice: je výborná na zapékání (vždy ji předem uvařte) třeba v kombinaci s bramborami nebo těstovinami (recept na moji zapečenou brokolici ZDE). Další využití najde na placičky (recept ZDE) nebo polévku.
Cuketa: mimořádně zdravá a univerzální zelenina, která se hodí do koláčů, polévek i hlavních jídel. Zdrojem živin je hlavně její slupka, takže se jí nezbavujte. Vyzkoušejte krémové cuketové rizoto (recept ZDE), lasagne (recept ZDE), plněnou cuketu (recept ZDE), cuketové špagety nebo pizzu z cuketového těsta. Můžete jí využít úplně klidně i nasladko jako součást různých buchet (Cuketový chlebíček s ořechy ZDE, Ořechový koláč s vláčnou cuketou ZDE). Můžete vyzkoušet i klasiku trošku jinak – cuketovou koprovku (recept ZDE).
Pórek: nejšetrněji ho tepelně upravíte v páře, ale můžete ho i zapékat nebo dusit. Chutná výborně s masem, ideálně kuřecím nebo vepřovým, ale i s bramborami (třeba gratinované brambory s pórkem a žampiony). Zazáří i v slaných muffinech a koláčích. Zelená část pórku obsahuje více vitamínů než bílá, proto tuto část nevyhazujte a taky zpracujte.
Ředkev: bílé ředkve pocházejí z Asie, i proto se jim říká také japonské ředkvičky nebo daikon. Pro začátek si ji nakrájejte na kolečka a jen tak přikusujte. Určitě vám zachutná. Je mnohem jemnější než ředkvičky. Pokud ji smícháte s krémovým sýrem jako je třeba lučina, vytvoříte chutnou pomazánku. Můžete zkusit i dušené zelí z ředkve, takto připravené zelí můžete podávat jako tradiční zelí, např. s restovanou panenkou a pečenými bramborami. Hodí se i do salátů.
Květák: vařený, dušený, smažený nebo pečený. Zkuste ho i jako přílohu podobnou rýží nebo se jako základ pro pizzu. Výbornou chuťovkou je pečený bohatě provoněný kořením.
Fazolky: stačí je jen krátce povařit, poté prudce zchladit a můžete je přidat do salátů i do rychlých asijských stir-fry pokrmů. Můžete je přidat i do polévek nebo dušených masových pokrmů.
Mrkev: kdo by nemiloval její nasládlou chuť. Je výborná syrová. Ale klidně ji můžete připravit vařenou nebo pečenou. Mrkvový dort je také vsázka na jistotu. Mrkvový dort je také vsázka na jistotu (recept ZDE).
Rajče: jsou doma jak ve studené, tak teplé kuchyni. Salát je hračka, ale co takhle udělat rajčatovou polévku, omáčku či zkusit domácí kečup? A co pak takhle nakládaná, sušená, grilovaná či pečená?
Okurky: samozřejmě první volbou jsou saláty, výborné osvěžující jsou tzatziky.
Zkuste s nimi ale nahradit i pečivo u jednohubek nebo osvěžit sendviče.
Červená řepa: pečená řepa (zakáplá jen olivovým olejem) se výborně kombinuje se sýry a ořechy. Klidně ji ale „vpašujte“ do pomazánek.
Mnoho dalších receptů najdete v článku ZDE.
Petržel a pastinák: určitě se vám už někdy stalo, že jste šli do obchodu pro petržel a přinesli jste si pastinák. Největší rozdíl je v chuti. Petržel má totiž mnohem ostřejší chuť. Pastinák je mnohem jemnější, má mléčnou chuť. Je to taková sladká petržel. Jak petržel tak pastinák jde jíst v syrovém stavu i tepelně upravený. Nejčastěji se připravují v polévkách, v zapečených receptech, ve formě kaší a pyré, v omáčkách či jako příloha k masu. Lze z nich ale vyrobit i vynikající pomazánky a zeleninové šťávy. Pyré se hodí všude tam, kde byste dávali bramborovou kaši. Super dobrotou jsou pečení je tak s kapkou oleje.
Celer: se hodí do polévek, omáček a pod maso. Použijete ho směle i do pomazánek nebo ho schovejte do karbanátků.
Paprika: je jich celá řada druhů, takže toho s nimi můžete dělat opravdu hodně – pečte je, plňte je, duste je, rozmixujte je na pomazánku nebo z nich připravte krémovou polévku. A samozřejmě se hodí do salátů…třeba v kombinaci pečených s mátou a rajčaty. Plnit je můžete třeba špenátem a sýrem nebo klasicky mletým masem.
Dýně: je to mimořádně zajímavá a zdravá součást fit receptů. Použít ji lze do sladkých i slaných receptů, dokonce se dá i zavařovat či zamrazit v podobě dýňového pyré, a tak je celý rok po ruce. Klasikou je určitě dýňová polévka, která má mnoho variant, ať už s kokosovým lékem nebo třeba ostřejší s chilli. Špagetová dýně se dá zase čímkoli naplnit a zapéct. Z dýně se dá připravit i koláč nebo jogurtový pohár. Fajn mlsáním jsou i dýňové hranolky, placičky, nebo třeba pudink.
Mnohem víc dýňových receptů najdete v článku Zamilujte se do dýně ZDE.
Kapusta: nepatří v české kuchyni zrovna mezi oblíbence, ale je to škoda. Výborná je podušená nebo restovaná jako příloha. Oblíbené jsou i masové závitky v kapustových listech. Nejde zapomenout ani na kapustové karbanátky. Netradiční je moje kroupoto s kapustou a brusinkami, které najdete ZDE.
Švestky: můžete je usušit, zavařit, výborná jsou i povidla nebo švestkové čatní, které je super doplňkem slaných jídel. Povidla můžete klidně přidat na lívance, palačinky, do kaše, do jogurtů i jako základ na omáčky k masu.
Více o švestkách v článku ZDE.
Hrušky: klasikou jsou hruškové křížaly nebo povidla. Lze je ale snadno použít na oslazení kaší nebo třeba jako zdravá svačinka ricottový toust s hruškou, kde na rozpečený toust z celozrnného chleba postupně přidejte pár lžiček ricotty, pekanové (nebo vlašské) ořechy, plátky hrušky, zakápněte lžičkou medu a dochuťte skořicí. V moučnících se jejich sladká, až medová chuť báječně kombinuje s ořechy, čokoládou nebo třeba tvarohem.Zkuste v mém crumblu (recept ZDE) vyměnit hrušky za jablka a máte zdravý dezert během chvilky.
Ještě více hruškových receptů najdete v mém článku ZDE.
Jablka letní: na dezerty jako třeba štrůdl jsou vsázkou na jistotu. Ale co je vyzkoušet trošku netradičně? Známe třeba tradiční vejmrdu(křen s jablky) nebo ocet. Pokud nechcete vymýšlet nic složitého vsaďte na křížaly nebo povidla. Skvěle se hodí i na mošt. Můžete si z nich uvařit i pyré bez cukru, které se dá použít různě, třeba i jako náhrada vajec při pečení.
Ostružiny: tyto plody jsou parádní ozdobou dezertů, jejich mírně nakyslá chuť skvěle vyváží jejich sladkost. Můžete z nich připravit i skvělé domácí zmrzliny. Ozdobte jimi třeba i lívance, připravte z nich smoothie nebo si je zamíchejte do ranní kaše.
Broskve: zavařované jsou klasikou z babiččiny spíže, hodí se ale také do marmelád a koláčů. Co třeba zkusit broskvový džem s minimem cukru, u kterého konzistenci i nutriční hodnotu vylepšíte přidáním chia semínek. Další dobrotou jsou marinované broskve? Omyté broskve nakrájíme na menší kousky a vedle v misce smícháme šťávu z pomeranče a jednoho citrónu. Do šťávy přidáme nakrájenou kůru z obou citrusů. Aby byla šťáva trochu ostřejší, můžete přidat pepř. Potom broskve šťávou přelijeme a necháme hodinu odležet. Dál se broskve skvěle hodí i do ledových čajů.
Jednoduchý svěží dezert je i broskev plněná kokosovým tvarohem je, který je hotový raz dva. Ochucení tvarohu můžeme měnit podle nálady, skvělý je taky třeba karob, mleté mandle, přidat do něj můžeme i jiné ovoce.
Hroznové víno: kromě koláčů z něj jde připravit i džem, sirup, šťáva a nebo je můžete zavařit nebo usušit či zamrazit. Jsou i zajímavý chuťový prvek v zeleninových salátech v kombinaci se sýry.
Meruňky: většinou z nich připravujeme džemy, marmelády a kompoty nebo je sušíme. Zkuste i něco jiného: meruňkové čatný. A co dezerty? Výborné jsou s drobenkou nebo tvarohem. Můžete vykouzlit i knedlíky z bramborového nebo tvarohového těsta.
