Sůl nad zlato aneb jak zkrotit solení

Se solí je třeba šetřit jako se zlatem :). Bez ní se naše tělo neobejde, ale zároveň to s ní nemůžeme přehánět.
A proč vlastně? Tělo nás za to vytrestá…

Dobrý sluha, špatný pán

Jako se zlatem s ni určitě nešetříme. Podle průzkumů Češi solí dvakrát více, než by měli. Místo doporučených 3 – 5 g spotřebují denně až 12 g soli! Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně jen 3 až 5 gramů soli – což je jedna kávová lžička. Jak jste na tom Vy?
Až 70 % denní spotřeby soli přijmeme v běžných potravinách (chléb, pečivo, uzeniny, maso, sýry,…), takže se jejího nedostatku nemusíme určitě bát. Jen asi 20 % spotřeby tvoří sůl, kterou používáme při vaření a dosolování jídla.

Trest za přesolování

Nadměrné množství soli ve stravě podporuje mnoho zdravotních obtíží, proto je s ní opravdu třeba šetřit jako s drahoceností.

1. Zadržuje vodu – Sůl z Vás udělá nádrž vody :). Způsobuje totiž zadržování vody v těle, přetěžování ledvin a podporuje vznik ledvinových kamenů.

2. Zvyšuje krevní tlak – vysoký příjem soli vede ke zvyšování krevního tlaku.

3. Křehké kosti – Dále může sůl přispívat ke vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), a to proto, že vede k vylučování vápníku z kostí.

4. Chutě chutě chutě – sůl výrazně zvyšuje chuť k jídlu.

Nadbytek soli ničí i chuťové buňky a vede k nižší citlivosti na slanou chuť, protože si zvyknete na více intenzivní slanou chuť a jiné jídlo Vám tak připadá nedosolené.

Špetka denně

Úplně vyloučit sůl z jídelníčku také nejde. Sodík a chlór, spolu s dalšími minerály a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník…), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev. Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a působí jako prevence svalových křečí. Chlór je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v těle.
Často je také běžná jodidovaná sůl pro konzumenta i významným zdrojem jódu, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy.

8 zaručených pravidel, jak sůl zkrotit?

1. Nedosolujte
Prvním typickým zlozvykem je automatické dosolování jakmile před Vámi jídlo přistane na stole. Zkuste tento špatný návyk postupně odstranit. Ale nedělejte tyto změny drasticky. Postupným snižováním docílíte určitě trvalejších výsledků. Navíc 20-25% snížení chuťově nepoznáme. Hodně solit se velice rychle naučíte, ale těžce se to odnaučíte i tak to zkuste, pomůžete tak svému tělu.

2. Sáhněte po přírodních dochucovadlech
Zkuste místo soli použít kvalitní olivový olej nebo jiné druhy koření. Vhodné jsou i bylinky – například libeček, tymián, bazalka, petrželka, pažitka, koriandr, rozmarýn, dobromysl… Na výběr a vyzkoušení jich máme opravdu hodně.
Pozor pozor – mnoho kořenících směsí už sůl obsahuje, proto vybírejte nejlépe kořenící směsi bez přidané soli. Nebo si směs vytvořte sami smícháním jednodruhových koření.

3. Zvyšte příjem ovoce a zeleniny
Strava bohatá na ovoce a zeleninu obsahuje menší množství soli. Střídejte různé druhy ovoce a zeleniny a tím zásobujte svoje tělo řadou vitamínů, minerálních látek a vlákniny.
Pozor si ale dejte na sůl v konzervované zelenině (olivy 2400mg Na/100g, kysané zelí – 747mg Na/100g).

4. Odstraňte slánku z dosahu
Jednoduchá, ale účinná rada. Zkuste si solení udělat méně snadné a méně po ruce. Když si budete muset pro sůl při jídle dojít, možná Vás už chuť dosolit přejde.

5. Nekupujte hotová jídla
Polotovary, instantní jídla, ale také jídlo z fast foodů obsahuje velké množství soli, proto se mu vyhněte.

6. Vyhněte se přesoleným potravinám
Obecně je lepší dát si jen výjimečně uzené ryby, uzeniny, slaninu, výrazně slané sýry, konzervy a trvanlivé pečivo.

7. Vařit doma
Pokud si jídlo připravíte doma bezpečně víte, kolik soli obsahuje.

Další radou je při přípravě jídel přidávat sůl už na počátku vaření, aby se stala součástí pokrmu. Není dobré dosolovat až talíři. Jistě že třeba steak nebudete solit hned, ale pokud je to aspoň trošku možné přidejte sůl již při vaření. Bifteky, steaky (čili rychlé smažení/opékání) a vnitřnosti (hlavně játra) nesolíme před přípravou či na začátku vaření. Byly by pak tvrdé a nedobré, posolíme je až v poslední fázi nebo před podáváním na stůl.

U zeleniny je to také různé. Na konci se doporučuje solit brokolici nebo čerstvý hrášek, u nichž nám jde o krásnou barvu. Ve slané vodě by ji rychle ztratily.
Také si dáváme pozor u klasických sušených luštěnin, jako je hrách a fazole, ty solíme až když začnou měknout, protože jinak by nejpravděpodobněji zůstaly tužší.
Pokud zeleninu vaříme na páře, solíme ji až těsně před podáváním, to samé se týká přípravy zeleninových salátů, u kterých by předčasně přidaná sůl mohla pustit vodu (šťávu) a tak změnit jak jejich konzistenci, tak i chuť. Navíc v obou případech by došlo ke zbytečné ztrátě vitamínů a minerálů.

Co se týká polévek, bez ohledu na surovinu, měli bychom zohlednit to, že pokud je posolíme na začátku, tak budou mít výraznější chuť, ale nebudou už tak čiré. Což může být například u různých vývarů docela na škodu. Takže je solíme raději až poslední čtvrtině vaření.

8. Čtěte obaly
Už je to tu znovu – čtení obalů, ale je to opravdu účinná obrana proti výběru přesolených potravin. Na většině obalů potravin snadno zjistíte, kolik obsahují základních živin, tedy i sodíku.
Množství soli si přepočítáte lehce tak, že obsah sodíku vynásobíte 2,5x.

Zajímavost:
Víte kolik přibližně procent příjmu soli přijmeme v uzeninách?………………je to až 15%